KuchynĚ Gumbo

Gumbo je esencí kreolského a cajunského väení, povinné jídlo na jídelním lístku kadé restaurace a srdce domácí kuchyn. Pedstavuje nejlepí domorodé mkkÿe, stejn jako místní klobásy, drbe, divokou zv a koení. Vzniklo v Louisian v osmnáctém století a svj název odvozuje bu z bantuského slova pro okra (gombo), nebo z choctawského slova pro filé (kombo). Okra i filé, co jsou rozemleté listy sassafras pouívané domorodÿmi Ameriany, slouí jako zahuovadlo gumbo spolu s jíkou, základem mouky osmahnuté na oleji. Nejbnjím zahuovadlem je jíka, která je podobná omáce. Míra zhndnutí uruje barvu gumba. Místní kuchäi asto získávají tmav hndou barvu, která dodává hotovému produktu hlubokou a robustní chu. Tradin cibule, celer, a paprika (známá jako trojice místní kuchyn) plus esnek se prosyí do jíky a pidá se vÿvar, aby vzniklo Gumbo. Písady od mkkÿ pes drbe a po divokou zv vytváejí typ a chu gumy. Koení, jako je kajenskÿ pep, tymián a bobkovÿ list, mní chu pokrmu, aby kuchäe potilo, a gumbo se podává v miskách s rÿí. Nejvÿraznjí styly gumbo jsou kreolské (New Orleans) a Cajun (jihozápadní Louisiana). Kreoltina pouívá rajata a Cajun ne. Proto je jeden hndÿ a druhÿ ervenohndÿ. Kreolské gumbo má tendenci mít tení základ, zatímco cajunské gumbo je vydatnjí, tmaví a nkdy tlustí a je vhodnjí pro pouití zviny, jako jsou divoké kachny. V jiní Louisian se vÿkäky podávají na vech stolech, bohatÿch i chudÿch, a ve vtin restaurací, luxusních i jinÿch.